Doporučené knihy

Před nedávnem jsem v novinách narazil na tuto myšlenku J. A. Komenského: „Nemilovat knihy, znamená nemilovat moudrost. Nemilovat moudrost však znamená stávat se hlupákem.“  Komenský měl podle mého na mysli v první řadě naučné knihy. Pokud to tak bylo, dal by se jeho citát pro dnešní dobu upravit takto: „Nemilovat zdroje informací, znamená nemilovat moudrost…“

I když se to racionálně založeným čtenářům nemusí líbit, knihy nejsou jen zdrojem moudrosti. Knihy nemusí poučovat, ale přesto mohou být krásné. Mohou být plné emocí nebo vyslovovat myšlenky, které v sobě máme hluboko skryté, ale neodvažujeme se je vyslovit. Mám opravdu radost, když najdu spřízněného autora, který je vysloví za mě.

Pokud bych tu měl uvést soupis knih ze současné literatury, které mě „vnitřně“ zasáhly, vypadal by přibližně tak, jak uvádím níže. („Současnou“ literaturou rozumím díla vydaná v češtině v posledním dvacetiletí, tedy ve „svobodné“ době. Řadím sem tedy i překlady starších knih, které tu dosud nevyšly.) Nejraději mám silné, emotivní příběhy s otevřeným koncem nebo alespoň s nejednoznačným vyzněním.  A co rád nemám? Samoúčelné experimenty, předstírané emoce, předvídatelné příběhy a klišé všeho druhu.

Světová literatura

Louis De Bernieres: Mandolína kapitána Corelliho; Ptáci bez křídel; Rudý pes; Don Lilo a drogový baron

Haruki Murakami: Sputnik, má láska; Na jih od slunce, na západ od hranic; Norské dřevo

Michel Houellebecq: Platforma; Možnost ostrova; Elementární částice

William Boyd: Každé lidské srdce; Modré odpoledne

Willem Hermans: Už nikdy spánek

Lars Saabye Christensen: Poloviční bratr; Beatles

Juli Zeh: Hráčský instinkt

Olga Tokarczuková: Běguni; Denní dům, noční dům

Peter Hoeg: Cit slečny Smilly pro sníh

Pascal Mercier: Noční vlak do Lisabonu

(a další)

Česká literatura

Václav Kahuda: Proudy; Houština

Edgar Dutka: Slečno, ras přichází

Michal Ajvaz: Prázdné ulice

Emil Hakl: Pravidla směšného chování

Tomáš Zmeškal: Životopis černobílého jehněte

Jan Cempírek: Rafinerie

Roman Ludva: Stěna srdce

Jiří Hájíček: Dobrodruzi hlavního proudu; Selský baroko

Martin Vopěnka: Pátý rozměr

(a další)