Literární kulinárium (1): růžičková kapusta s citronem podle Bolaña

„Možná je vhodné dát vám nějaký recept,“ říká Seaman z úžasného románu 2666 chilského prozaika Roberta Bolaña a dodává: „Tenhle recept se jmenuje růžičková kapusta s citronem.“ Dobré jídlo k drobným životním radostem rozhodně patří; je však návykové jako droga a kdo mu bezezbytku propadne, má jen problémy. Literární kulinárium přináší recepty ze současné beletrie; je to odlehčující rubrika, která dokládá, že ani intelektuálové nezapomínají na drobné lidské radosti.

Možná je vhodná chvíle dát vám nějaký recept. Tenhle recept se jmenuje růžičková kapusta s citronem. Pište si, prosím. Přísady pro čtyři osoby: 800 gramů růžičkové kapusty, šťáva a nastrouhaná kůra z jednoho citronu, jedna cibule, snítka petržele, 40 gramů másla, černý pepř a sůl. Připravuje se takto. Zaprvé: očistit růžičky a odstranit vnější listy. Nasekat na drobno cibuli a petržel. Zadruhé: vhodit do hrnce s vařící osolenou vodou růžičky kapusty a nechat je vařit dvacet minut nebo dokud nezměknou. Potom nechat odkapat a dát stranou. Zatřetí: na pánvi potřené máslem podusit cibulku, přidat citronovou kůru a šťávu, podle chuti osolit a opepřit. Začtvrté: přidat růžičky kapusty, promíchat, pár minut podusit, posypat petrželkou a podávat ozdobené plátky citronu. Olíznete všech deset, řekl Seaman. Bez cholesterolu, dobré na játra, prospěšné krevnímu oběhu, moc zdravé jídlo. (s. 249)    

Barry Seaman je jednou z mnoha postav bohatě zalidněného románu 2666; pokud přistoupíme na to, že v ruce nedržíme kompilát pěti Bolañových románů, ale monumentální prózu o pěti částech, pak polepšený Černý panter Barry Seaman vystupuje v třetí z nich s názvem Fate. Seaman je svým způsobem typicky bolañovskou postavou – zčásti fiktivní, zčásti reálnou, trochu tajemnou, ale zároveň věrohodnou a velmi současnou. Bývalý černošský aktivista, cestovatel a dlouholetý vězeň, který po propuštění vešel ve známost svou kuchařkou Vepřová žebírka podle Barryho Seamana („Nejlepší z knížky byla vězeňská vepřová žebírka s brambovou nebo jablečnou kaší, zajímavý byl hlavně způsob, jak získával suroviny a jak vařil ve vězení, kde se kromě mnoha jiných věcí vaření nepovoluje.“) Polepšený Barry Seaman nyní vystupuje jako příležitostný kazatel. Nadhled a moudrost získal ve vězení, protože tam,  jak sám říká, dělal „něco užitečného“:

„Užitečného, ať se na to díváme jakkoli. Číst je jako myslet, jako modlit se, jako mluvit s přítelem, jako vykládat vlastní myšlenky, jako poslouchat myšlenky druhých, jako poslouchat hudbu (ano, ano), jako hledět do krajiny, jako vyjít si na procházku na pláž.“ (s. 250)

Kázání Barryho Seamana, jež je pozoruhodnou součástí Bolañova románu, není pouhou moralitou, ale spíš výrazem nabyté životní moudrosti. Seaman se ke stáru dokáže radovat z maličkostí: kromě vaření a čtení tu vyslovil hned několik věcí, které ho těší a bez nichž by byl život šedivý.

 

Roberto Bolaño, 2666, přeložila Anežka Charvátová, Argo, Praha 2012

Všechny články další článek