Andy Warhol o lásce, sexu a frigiditě

Andy Warhol (1928–1987) je legendární postavou popkultury, ikonou, která zrušila hranice mezi „nízkým“ a „vysokým“ uměním, a tvůrcem, jenž definoval pravidla dnešního showbyznysu. Ve své knize Od A k B a zase zpátky Warhol překvapivě mluví víc o lásce než o umění. Kuriózní je, že knížka vyšla v češtině během čtvrtstoletí již potřetí – a nyní ve zcela novém překladu Petra Eliáše. I když má dva podtituly (1/ Od A k B a zase zpátky, 2/ Filosofie Andyho Warhola) a bývá označována za autobiografii, filozofická ani vzpomínková – snad až na úvodní kapitoly, v nichž se Warhol vrací do dětských let – není.

Warhol sice letmo zmiňuje řadu důležitých momentů svého života – od trojího psychického zhroucení v dětství, přes mládí na periferii Pittsburghu, odchodu do New Yorku, prvních úspěchů, vybudování pověstné Factory až po své postřelení feministkou Valerií Solanisovou – jádrem knihy je však tříšť názorů, nahodilých vzpomínek, telefonních rozhovorů s „B“ a také řada úvah o lásce a sexu. Kniha vznikala v první polovině 70. let minulého století a poprvé vyšla v roce 1975 – tedy před více než čtyřiceti lety. Warhol tu pochopitelně nikde explicitně nezmiňuje svou homosexuální orientaci, ale i nezasvěcený čtenář se po několika stranách dovtípí: má před sebou muže, který si od třiadvaceti let barví vlasy, má slabost pro parfémy, vášnivě rád nakupuje a má několik přítelkyň, s nimiž sice vede důvěrné hovory po telefonu, ale s žádnou nespí. Muže, který si v roce 1964 si pořídil první magnetofon a tím, jak výslovně uvádí, „definitivně ukončil veškerý svůj citový život“. Dnes již jeho názory pochopitelně nepůsobí zdaleka tak bizarně jako dřív; dokonce se dá říci, že Warhol v mnohém předznamenal dnešní dobu.

Sex je beztak zábavnější na obrazovce nebo na stránkách knih než pod peřinou. … Ve fantazii je láska mnohem lepší než ve skutečnosti. (s. 48)

Podle mě není nic špatného na tom, být sám. Mně to připadá skvělé. Lidi dělají z lásky kdovíco. (s. 49)

Mám jednu kamarádku přes telefon. Náš telefonický vztah trvá už šest let. Funguje to výborně: nemusíme si ráno navzájem ohavně dýchat do obličeje, a přesto spolu každý den snídáme, jako každý jiný spokojený pár. (s. 51)

Virtuální vztahy, nekonečné hovory po telefonu, život v osamění jako typický „single“, který se nikdy neožení ani nemá trvalého partnera, protože lpí na nezávislosti a osobní svobodě, který miluje dobré jídlo, nakupování ve velkých nákupních centrech a sledování televize (Warhol v knize zmiňuje, že svého času měl hned čtyři v jedné místnosti). Není to dokonalý předobraz dnešního člověka? Na rozdíl od uvedených vášní Warhol považuje sex za zbytečnou dřinu a frigiditu dokonce vnímá jako nutný předpoklad k úspěchu.

Některé lidi sex nabíjí, jiné naopak vybíjí. Zjistil jsem, že je to moc velká dřina. (s. 100)

Jeden můj přítel kdysi trefil hřebíček na hlavičku, když řekl: „Nejlepší to mají frigidní lidi.“ Frigidní lidé nemají normální citové problémy, které spoustu ostatních brzdí, takže to nikdy nikam nedotáhnou. (s. 101)

Vrcholem Warholovy knihy je čtrnáctá kapitola nazvaná Zrnění, v níž je zachycen nekonečný telefonní monolog Warholovy přítelkyně B. Ta začíná převyprávěním obsahu televizních pořadů, pokračuje detailním popisem úklidu svého bytu, likvidací odpadků a pokračuje osobní hygienou včetně depilace a výměny tampónu. „Čistota je důležitá,“ už už uzavírá svůj monolog, ale pak se rozpovídá o svých souložích, které si natáčí na video… A. (Andy) během jejího monologu několikrát odloží sluchátko a odběhne si do kuchyně, stačí se nasnídat i odskočit si na toaletu… Warhol tu tematizuje banality podobně jako ve svých „nekonečných“ filmech, snad jen s výraznějším ironickým odstupem.

 

Andy Warhol, Od A k B a zase zpátky aneb Filosofie Andyho Warhola, překlad Petr Eliáš, Argo, Praha 2015, 256 stran

předchozí článek Všechny články další článek