Stanislav Ignacy Witkiewicz: Teď už můžu klidně umřít, neboť jsem viděl onen svět
Téměř devadesát let stará Narkotika Stanislava Ignacyho Witkiewicze jsou textem nejen podvratným, ale i překvapivě aktuálním. Witkiewicz se totiž umně pohybuje přesně na hranici mezi odsudkem a obhajobou, vážností a znevažujícím humorem. I když říká, že by svým spiskem chtěl „napomoci s těmito nejstrašlivějšími nepřáteli lidstva“, jednoznačný soud nečekejte. Z vlastní zkušenosti totiž dobře ví, že drogy jsou na jedné straně neodolatelně přitažlivé, na druhé často vedou až k pádu na samotné dno.
Švédské holínky prozaika Henninga Mankella jsou v pravém smyslu mnohovrstevnatým románem. Kromě ústřední linie, v níž se stárnoucí lékař Frank Wellin vyrovnává se svým rozporuplným životem, próza obsahuje řadu autorových velmi osobních myšlenek, názorů, vzpomínek i starých místních historek.
Nedávno oceněná biografie Magora Jirouse, kterou napsal reportér časopisu Respekt Marek Švehla, je úctyhodným dílem. Více než pětisetstránková kniha je prvním pokusem o komplexní zachycení života ideového vůdce českého undergroundu I. M. Jirouse. (Druhá část) 
Nedávno oceněná biografie Magora Jirouse, kterou napsal reportér časopisu Respekt Marek Švehla, je úctyhodným dílem. Více než pětisetstránková kniha je prvním pokusem o komplexní zachycení života ideového vůdce českého undergroundu I. M. Jirouse. Není to pouhý kompilát příhod známých z dříve vydaných knih – Švehla pečlivě studoval i další prameny, od časopiseckých článků a rozhovorů, policejních spisů, dokumentů z archivů až po filmy a televizní pořady; hovořil i s mnoha pamětníky. Ani tak se však nedokázal vyhnout některým zjednodušením. (První část) 
Prozaický debut Zuzany Fuksové, členky kapely Čokovoko, zachycuje všední i bizarní podobu dnešního rozdrobeného světa. V knížce s provokativním názvem Cítím se jako Ulrike Meinhof shrnuje své postřehy z cest, názory, odposlouchané rozhovory i docela drsné vtipy. 
Německý filozof korejského původu Byung-Chul Han je autorem pozoruhodných esejů, které si všímají proměny lidské společnosti v dnešní digitální době. Soubor jeho pěti zásadních prací, který vyšel česky pod názvem Vyhořelá společnost vrcholí esejem Agonie Eróta. Chul Han se v něm zabývá krizí lásky, vymizením erotické přitažlivosti a pornografizací současného světa. 
Eggersův pozoruhodný román Kruh se odehrává v prostředí velké softwarové společnosti, která v rámci práva na informace vyvíjí další a další aplikace, jež doslova likvidují soukromí a osobní svobodu. Kruh je vizionářskou sektou, která nesnese nikoho, kdo má jiný názor. Tím připomíná pravověrné komunisty: kdo se nepodřídí, tomu setneme hlavu!
Jedním z pozoruhodných objevů loňského roku je prozaik Pasi Ilmari Jääskeläinen, jehož českému čtenáři představilo nakladatelství Paseka. I když Jääskeläinen v rodném Finsku exceluje především na poli sci-fi literatury, jeho román Literární spolek Laury Sněžné nemá se sci-fi mnoho společného. Je to satirický román s detektivní zápletkou, který si bere na mušku svět dnešní literatury. 
Andy Warhol (1928–1987) je legendární postavou popkultury, ikonou, která zrušila hranice mezi „nízkým“ a „vysokým“ uměním, a tvůrcem, jenž definoval pravidla dnešního showbyznysu. Ve své knížce Od A k B a zase zpátky Warhol překvapivě mluví víc o lásce než o umění. 
„Michel Houellebecq je geniální provokatér, mystifikátor, rušitel, komplikovaný člověk. Smysl jeho umění je dráždit,“ řekl o francouzském prozaikovi v rozhovoru pro Lidové noviny režisér Arnaud Desplechin. Dobrým dokladem tohoto tvrzení je Houellebecqův nový román Podvolení, který před několika týdny vyšel česky. Podvolení však nepatří k Houellebecqovým nejlepším prózám. Román má sice provokativní vyznění, ale autor v něm recykluje až příliš mnoho motivů ze svých předchozích knih