Film roku 2011

I když mi nesedí snobské prostředí filmových festivalů a „tanečky“ kolem předávání nejrůznějších filmových cen, v roce 2011 byly i mezi filmy nominovanými na Oscara zajímavé snímky. Příjemné je zjištění, že se někteří „zasloužilíí“ režiséři jen neopakují, ale právě naopak – zrají jako víno.

Nikdy jsem nebyl skalním obdivovatelem Woodyho Allena, ale je to právě on, kdo zraje jako víno. Málokdo předpokládal, že po zdařilé Hře osudu a velmi úspěšné romanci Vicky Cristina Barcelona může jít ještě dál. Stalo se: v pětasedmdesáti natočil vtipný a křehký retrofilm Paříž v půlnoci. Film, který ocení především kulturní publikum (nedokážu si představit, co si v kině počne člověk, který nikdy neslyšel jména Gertruda Steinová, Man Ray, Francis Scott Fitzgerald, Luis Buñuel nebo Ernest Hemingway), si na mušku bere hloupost i měšťáckou nadudost. Zároveň je to film, který pobaví i pohladí na duši.

Všechny články další článek