Filmy roku 2017

Rok 2017 přinesl náročnému divákovi mnoho skvělých filmových zážitků - od drásavých (Čtverec, Zabití posvátného jelena, Městečko Twin Peaks - The Return) přes strhující (Wind River) až po hladivé (Paterson). Zvláštní pozornost zaslouží i maďarské „jateční“ drama  O těle a duši, film, v němž se pozoruhodným způsobem kříží ošklivost s krásou a hřejivostí.

Čtverec (režie Ruben Őstlund)

Provokativní analýza dnešního světa, v jejímž středu stojí lidé, kteří se pohybují ve světě současného umění. Hlavní postavou filmu je kurátor muzea moderního umění Cristian, který se právě ve chvíli, kdy chystá kontroverzní konceptuální výstavu, víc a víc zaplétá do svých osobních problémů. Čtverec je zcela mimořádný film o hranicích umění, kulturním snobismu, vině, trestu a odpuštění.

Zabití posvátného jelena (režie Yorgos Lanthimos)

Podobně jako v předchozím Humrovi, i v Zabití posvátného jelena zobrazuje Yorgos Lanthimos člověka v mezní situaci, která nemá žádné dobré řešení. V centru filmu je tentokrát kardiochirurg (Colin Farrell), který před časem svou nedbalostí zavinil smrt člověka. Syn oběti, šestnáctiletý Patrick (vynikající Barry Keoghan), však má nadpřirozené schopnosti, které mu umožní doslova rozvrátit lékařovu rodinu. Mrazivý psychothriller o vině a trestu, který diváka chytne a nepustí až do bezvýchodného konce.

Paterson (režie Jim Jarmusch)

Křehký a výborně obsazený (Adam Driver & Golshifteh Farahani) film Jima Jarmusche zasazený do malého amerického města Patersonu ve státě New Jersey. Paterson je dobře známý nejen z Kerouakova románu Na cestě, ale hlavně ze stejnojmenné epické básně Williama Carlose Williamse, jehož otisk je ve filmu velmi patrný. Hravý a hřejivý film pro citlivého diváka, který dokáže ocenit tzv. poezii všedního dne.

Wind River (režie Taylor Sheridan)

Překvapivě silný film režiséra, který na sebe před třemi lety upozornil scénářem ke snímku Sicario: Nájemný vrah. Drsná a krutá kriminálka z indiánské rezervace Wind River v americkém Wyomingu jednak postrádá obvyklá klišé tohoto žánru a navíc boří naivní představy o životě menšin v této mrazivé, všemi opuštěné výspě. Podobně jako Paterson film stojí na hlavních protagonistech – Liz Olsenové jako agentce FBI a hlavně Jeremy Rennerovi jako stopaři, jehož výkon je opravdu obdivuhodný.

Hon na pačlověky (režie Taika Waititi)

Znamenitý novozélandský film z roku 2016, který se do české distribuce dostal až o rok později, v sobě mísí černý humor, dobrodružství s náznaky sociálního dramatu. Kromě Juliana Dennisona v roli tloustnoucího teenagera v něm exceluje Sam Neill v roli chlapcova „náhradního“ strýce; hraje tu však i krásná novozélandská příroda. Hon na pačlověky vtipným způsobem zachycuje vzdor proti hloupé a bezcitné státní mašinérii.

Místo u moře (režie Kenneth Lonergan)

Navenek neefektní a strohý film dramatika a scénáristy Kennetha Lonergana stojí na hereckém výkonu Caseyho Afflecka. Ten v něm představuje Leeho Chandlera, jemuž se zhroutí dosavadní svět, takže je nucen začít znovu od začátku a navíc se postarat i o svého šestnáctiletého synovce Patricka. Lonerganovo komorní drama působí tak samozřejmě a věrohodně, až má divák místy pocit, že sleduje dokumentární film.    

O těle a duši (režie Ildikó Enyedi)

O těle a duši je „evropským“ a o dost drásavějším pendantem k Jarmuschově víceméně hladivému Patersonu. I tento maďarský film stojí na výkonu dvou hlavních protagonistů – Gézy Morcsániyho v roli fyzicky postiženého ředitele jatek a lehké autistky v podání Alexandry Borbély jako jedné z jeho podřízených – i na zachycení každodenní reality a jemném černém humoru. Film působivě kombinuje odpudivé prostředí jatek se snovými pasážemi a hřejivými milostnými motivy.

Poslední rodina (režie Jan P. Matuszyňski)

Životopisný film Jana P. Matuszyňského zachycuje všední život polského malíře Zdzisław Beksińského – zcela mimořádného polského symbolisty a surrealisty, autora monumentálních pláten, která vznikala bez valného ohlasu v panelákovém domě na jednom z varšavských sídlišť. Syrový, nelítostný a divácky náročný film využívá prostředků dokumentární tvorby.

Městečko Twin Peaks – The Return 1–18 (režie David Lynch)

Lynchův návrat do Twin Peaks  je důstojný, přesvědčivý a zároveň i o něco mrazivější než díly z původního seriálu. V nové sérii Lynch s chutí opouští maloměstské scenérie a až překvapivě se rozmachuje v prostoru i času. Nové díly mají všechno, co původní série – skvělé obsazení, ponurou atmosféru, bizarní zápletky i podmanivou hudbu –, ale navíc z nich vyzařuje přesvědčení, že náš svět se během čtvrtstoletí stal krutější a bezohlednější.

 

Z českých a slovenských filmů určitě stál za pozornost film Bohdana Slámy Bába z ledu, bolestný dokument o depresi Richarda Müllera s názvem Nepoznaný a provokativní film o životě v Brně Všechno bude fajn, v němž se zajímavým způsobem mísí realita s mystifikací a dokument s černou groteskou.

předchozí článek Všechny články další článek