Obsáhlý román Facka (The Slap, 2008) australského spisovatele řeckého původu Christose Tsiolkase u nás zdaleka nevzbudil takovou pozornost jako v Austrálii nebo západoevropských zemích, kde byl dokonce nominován na Man Bookerovu cenu. Facka je prózou, která v české literatuře citelně schází: čtivý generační román, který bez zjednodušení a intelektuálských klišé postihuje především morální problémy třicátníků a čtyřicátníků.
Čtvrtý román americké novinářky Jennifer Eganové Návštěva bandy rváčů sice navenek působí jako drsná reminiscence na punkovou explozi konce 70. let minulého století, ve skutečnosti je to však do detailů promyšlený román o mládí, zrání a stárnutí. Román, který v loňském roce zaslouženě dostal Pulitzerovu cenu, udivuje množstvím postav, jejich psychologickou věrohodností i emocemi, které z něj přímo sálají.
Tragikomický román německého prozaika Daniela Kehlmanna Já a Kaminski vypráví příběh mizerného, zato však velmi ambiciózního novináře Sebastiana Zöllnera, který se chce proslavit sepsáním biografie pozapomenutého malíře Manuela Kaminského. Je to příběh o nezměrné touze přiživit se na cizí slávě.
Román jihočeského prozaika Jiřího Hájíčka Rybí krev je ve všech ohledech tradiční prózou. Je to realistický, chronologicky komponovaný a hluboce lidský příběh z nedávné minulosti.
Jihoafrický spisovatel John Maxwell Coetzee, nositel Nobelovy cenu za literaturu v roce 2003, si u nás početnější čtenářské publikum nenašel a skončil v Levných knihách. Není divu: Coetzee píše o smrti, trapných nedorozuměních, rozpadlých vztazích a rasové segregaci. To samozřejmě není nic pro masy. Coetzeeho snahu jít pod povrch věcí ocení spíš vyzrálejší a hloubavější čtenář.