Krajina náhodného žití Petera Stamma

Knihy švýcarského prozaika Petera Stamma (1963) u nás vycházejí díky soustavné péči nakladatelství Dauphin. Po oceňované novele Agnes, která byla komorním příběhem „nevydařené“ lásky dvou mladých lidí žijících přechodně v Chicagu, vyšla rozsáhlejší a ještě ambicióznější próza Krajina náhodného žití. Ta již má téměř románový půdorys: příběh citového tápání mladé Norky Kathrine se díky mnoha retrospektivám i množství zobrazených postav mění v plastický obraz života v norské vesnici daleko za polárním kruhem.

Kdyby Krajinu náhodného žití četl nezasvěcený čtenář, nejspíš by nabyl přesvědčení, že Peter Stamm musí být Seveřan. Jeho schopnost vykreslit prostředí, kde „Rusko, Finsko, Švédsko nebo Norsko vypadá stejně“, kde „skutečné hranice leží jen mezi dnem a nocí, mezi zimou a létem, mezi lidmi“ a kde „se muži nechtějí v zimě ani ženit, protože by prý svatební noc trvala tři měsíce“, je obdivuhodná. Peter Stamm je autorem více než desítky próz, z nichž česky zatím vyšly česky tři. Jako německy píšící Švýcar paradoxně nachází témata svých příběhů mimo rodnou zem: již zmíněná Agnes (1998, česky 2008) se odehrává převážně v Chicagu, Krajina náhodného žití (Ungefähre Landschaft, 2001, č. 2009) na severu Norska a povídky z třetí Stammovy knihy, která vyšla v českém překladu – V cizích zahradách (In fremden Gärten, 2003, č. 2011) –  se rozebíhají do mnoha dalších míst.

Krajina náhodného žití se – podobně jako předtím Agnes – zabývá citovými a morálními dilematy lidí, kteří ještě nedosáhli třicítky. V obou prózách se objevují postavy mladých lidí, kteří nejsou ještě dost zralí na společný život. Zatímco pro Agnes je neočekávané těhotenství a následný potrat zároveň koncem perspektivního vztahu, celnice Kathrine z Krajiny náhodného žití, které ve dvaceti udělal dítě opilec a rváč Helge, si z toho velkou hlavu nedělá: „Stalo se, co naděláš,“ parafrázuje svého otce. Vztah s Helgem se jí brzy rozpadne, stejně jako pozdější „sňatek z rozumu“ s podivínem Thomasem. Rozčarovaná Kathrine se rozhodne na čas z vesnice utéci a odjet do vysněné Paříže. Během své třítýdenní cesty na jih zažívá nejrůznější příběhy a má dost času si vše srovnat v hlavě a znovu najít sama sebe. Nakonec zjišťuje, že nechce žít bez lásky s podivínským lhářem jen proto, že chce adoptovat jejího syna. Volí cestu, která je sice méně jistá, ale je v ní mnohem víc lásky a porozumění.

To, co z vcelku banálního příběhu o ženě, která tápe mezi několika muži a nedokáže se rozhodnout, se kterým bude žít, dělá velmi působivé dílo, je Stammův strohý, věcný, od všech ornamentů oproštěný styl. Stammova kniha díky tomu působí zcela samozřejmě a věrohodně. Pokud byla Agnes literárním experimentem, jakýmsi příběhem v příběhu, v němž literatura „požírá“ skutečný život, Krajina náhodného žití je dílem mnohem životnějším a autentičtějším. Kromě zdařile vylíčených severských reálií i mnoha lidských osudů je zajímavá i kompozice románu. Zatímco v období Kathrinina tápání se Stamm noří hluboko do duše hlavní postavy a příběh se s mnoha odbočkami odvíjí v pomalém tempu, v závěru se s tím, jak se Kathrine vrací do každodenního života, děj zrychluje. Stamm se chce vyhnout banálnímu happy-endu, a tak raději sahá k nadsázce, jakémusi fade-outu, v němž se v několika střizích odvíjí další Kathrinin život. Po vzoru klasických pohádek nám v podstatě říká: a potom žili štastně až do smrti.

Kathrine zase chodila do práce. Jezdila autem. Vozila Randyho do školy. Onemocněl a zase se uzdravil. Začal nosit brýle. Vyrostl. Kathrine vydělávala a kupovala si nové věci. Porodila druhé dítě, děvčátko Solveig. Často trávila čas s Mortenem v kuchyni. Připravovali obložené chleby, aby ušetřili za teplý oběd. Později si koupili byt, potom i dům. Bydleli v Tromsø, v Molde, v Oslu. Randy trávil prázdniny u babičky na vesnici. Pak se zase vracel domů. Nastal podzim a pak zima. Objevilo se slunce. Nastala tma a potom se zase zvolna vyjasnilo. (s. 223)

 

Peter Stamm, Krajina náhodného žití, přeložili Hugo Kysilka a Marie Išková, Dauphin, Praha 2009

předchozí článek Všechny články další článek