Humor

stránky:  1 | 2

Eva Turnová o alkoholu

Eva Turnová hrávala s DG 307, Hlavsovým Šílenstvím a dalšími kapelami, ale ve známost vešla především jako dlouholetá baskytaristka Plastic People Of The Universe. Nevysychající invencí, velmi osobním tónem i černým humorem už několik let budí pozornost také její pravidelné časopisecké sloupky.

více

Čtenář z vlaku v 6.27

Pozoruhodné: románová prvotina téměř neznámého francouzského autora Jeana-Paula Didierlaurenta, dostala hned po vydání sedm (!) francouzských literárních cen. Ještě pozoruhodnější: autorská práva na Čtenáře z vlaku v 6.27 byla ještě před vydáním knihy prodána do pětadvaceti (!) zemí světa. Je to literární událost anebo další z obratných marketingových tahů, které mají rozhýbat knižní trh?

více

Mo Jen o alkoholu

Čínský prozaik Mo Jen, nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 2012, ve svém satirickém románu Země alkoholu podává nelítostný obraz odvrácené strany komunistické Číny. Román, který Mo Jen začal psát v roce 1989 a který vyšel v Číně v roce 1993, ani po dvaceti letech neztratil svou sílu. Je to veskrze moderní próza, v níž se mísí realita s fantazií, něha s krutostí a humor s tragikou.

více

Philip Roth: Čím méně svobody, tím víc se souloží

Glosa ke staršímu spisku uznávaného amerického romanopisce Philipa Rotha, který před nedávnem – nedlouho po své osmdesátce – pověsil psaní na hřebík. Jeho Pražské orgie, které po téměř čtvrtstoletí vyšly znovu česky, se vracejí do normalizační Prahy 70. let minulého století.

více

Zlato Dana Rhodese: smích a slzy zároveň

Dan Rhodes patří mezi britské prozaiky, kteří nemají žádné „prestižní“ ocenění, ale nijak se tím netrápí, protože píší především pro radost. Jeho knížky – od debutové Antropologie až po Zlato, o němž právě bude řeč – jsou však vtipnější a dojemnější než oslavovaní (o generaci starší) Martin Amis, Julian Barnes a Ian McEwan dohromady.

více

Tim Burton: Zápalek a Sirka se mají rádi

Knížka režiséra a scénáristy Tima Burtona The Melancholy Death of Oyster Boy & Other Stories, která vyšla ve zcela novém českém překladu, sice navenek působí vesele, ale ve skutečnosti je dost smutná. Zápalek a Sirka z úvodu knížky se sice mají rádi, ale jejich vztah rychle vyhoří. Většina dalších „hrdinů“ Burtonovy knížky dopadne mnohem hůř – téměř bez výjimky skončí potupnou smrtí.

více

Básně chorého muže z Vídně

Básnická sbírka vídeňského básníka Christiana Futschera Květy krve vyšla v roce 2010 v nakladatelství Petr Štengl. Knížka, která představuje několikrát oceněného – ale u nás dosud neznámého – rakouského básníka, má sice pouhých 48 stran, ale silný dojem to nijak nekazí. Futscher je básník přímočarého stylu s vyhraněným smyslem pro černý humor.

více

Christos Tsiolkas o vnějších projevech mužského těla

Přečetl jsem už tisíce knih, ale nevzpomínám si, že by některá měla tak kuriózní začátek jako román Facka (The Slap, 2008) australského prozaika Christose Tsiolkase. Ovšem čtenáře, který po přečtění úvodních řádek nabude dojmu, že má v ruce humoristicko-erotický román vyžívající se v intimitách, čeká zklamání: žádná senzace se nekoná. Facka sice mluví o sexualitě velmi otevřeně, ale jako celek cílí spíš na morální aspekty dnešního života.

více

Balada o návratu opilcovu

Humorná parafráze Wolkerovy Balady o očích topičových je vzpomínkou na překladatele Tomáše Hrácha, který tragicky zemřel v červnu roku 2000 v pouhých třiatřiceti letech. Až posmrtně Hráchovi vyšla sbírka nonsensových básní Kašpárkův konec. Balada o návratu opilcovu, která je její volnou součástí, dokládá kromě jiného i Hráchův vyhraněný smysl pro humor.

více

Groteskní prózy Johna Lennona

Písání, Španěl na vesnici, Nanebepění, tři hezky vypravené svazky drobných próz Johna Lennona. Nakladatelství Argo jejich vydání vzalo s humorem. Ve vtipně pojatém doslovu (ke Španělovi na vesnici), který má zároveň funkci tiráže, najdeme slova: „…je to starý, vyšlo to v New Yorku u Simona a Schustera – to je docela dost známý americký nakladatelství – už pěkně dávno, v roce 65, jako pokračování slavnýho Písání, no upřímně řečeno dyby to nenapsal Lennon nikdo to nevydá, a překládal to nějakej Jirka Popelů, starej mánička, toho asi neznáte, ale třeba si na tom udělá slávu dyž je to ten Lennon…“

více
stránky:  1 | 2