Haruki Murakami o spánku a nespavosti

Foto © Per FolkverI když Murakamiho povídka Spánek, která vyšla před Vánocemi jako dárková publikace s ilustracemi Kat Menschik, nepatří k autorovým nejlepším prózám, na necelých osmi desítkách stran obsahuje mnoho pozoruhodných postřehů z manželského života.

Povídka do samých detailů zachycuje rozpoložení ženy, která se po několika letech manželství začíná svému muži odcizovat. Když ji její matka varovala, že „zamilovanost až po uši“ trvá maximálně dva tři roky po svatbě, neveřila jí. Po několika letech v domácnosti si sice ještě namlouvá, že manžela miluje, ale skutečnost je jiná. Zatímco muž unavený z práce spí každý den jako dřevo, ona trpí nespavostí a po nocích čte ruské klasiky. Když se pozorně zahledí na spícího manžela, zjišťuje, že ji začíná odpuzovat.

A teď jsem tu stála a dívala se na něj, jak spí. Manžel spal jako vždycky hodně tvrdě. Zpod peřiny mu ve zvláštním úhlu čouhala do strany úplně obnažená noha. V tak zvláštním úhlu, že to vypadalo, že jde o nohu někoho docela jiného. Byla to veliká noha, drsná a hrubá. Veliká ústa měl muž pootevřená, spodní ret mu visel volně dolů, čas od času mu zacukalo po straně u nosu, jako by si na to právě rozpomněl. Piha pod okem byla odporně velká a působila vulgárně. A i ty zavřené oči jako by postrádaly charakter. Oční víčka měl převislá a vypadala, jako by mu oči překrývaly kusy vybledlého masa. Vždyť on ve spaní vypadá úplně jako nějaký idiot, blesklo mi hlavou. Jen spal a spal a vůbec na ničem mu už nezáleželo. Pomyslela jsem si, že se tváří vyloženě odpudivě. Ať už jsou okolnosti, jaké chtějí, tohle je prostě trochu moc. Dřív to přece takovéhle nikdy nebývalo, říkala jsem si. Když jsme se vzali, nemíval přece ten člověk takhle laxní obličej. Ani když zrovna spal tak tvrdě jako teď, takhle nedbale ve spánku nikdy nevypadal. (s. 66)

Ve Spánku se Murakami noří hluboko do psychiky ženy, která začíná trpět odcizením a ztrátou smyslu života. Když se podívá na spícího syna a v jeho tváři najde manželovu umanutost a samolibost, upadá do beznaděje. Protože již sedmnáct nocí nezamhouřila oko, všechno na ni padá a musí ven…

Murakamiho Spánek byl původně součástí sbírky povídek TV Pípuru, která v originálu vyšla už v roce 1990. Nezbývá než doufat, že se český čtenář bude moci v dohledné době seznámit s celým svazkem Murakamiho povídek.

 

Haruki Murakami, Spánek, přeložil Tomáš Jurkovič, ilustrace Kat Menschik, Odeon, Praha 2013

předchozí článek Všechny články další článek