Dan Rhodes podruhé, tentokrát jako král černého humoru

Antropologie Dana Rhodese sice působí jako formalistická hříčka, ale je v ní mnohem víc života než se navenek zdá. Knížka, s níž Rhodes v Británii v roce 2000 debutoval, obsahuje stovku mikropovídek o lásce a partnerských vztazích. Oproti hořkosladkému Zlatu je Antropologie rozvernější a bláznivější; Rhodes je v ní až marnotratně nápaditý.   

Melodie navrhla, že bychom mohli mít otevřený vztah. K smrti mě vyděsilo, že bych ji mohl ztratit, a tak jsem nadšeně souhlasil. Trávím teď většinu nocí na pohovce, a ona v naší ložnici oblažuje své nové milence a milenky latexem, bondáží, koprofilií a rukodělným exhibicionismem. Občas se mě zeptá, jak se mi zamlouvá náš nový přístup k životu a lásce, a já odpovídám, že moc. Neodvážím se říct, že občas, když se z ložnice nese sténání švédské trojky, se přistihnu, že si přeju, aby bylo všechno aspoň trošku zase jako za starých časů. (s. 66)

Antropologii vydal Dan Rhodes (1971) ještě před svou třicítkou a mladistvý zápal a radost z psaní z ní přímo čiší. Rhodes má vyhraněný smysl pro tragikomičnost lidské existence i pro černočerný humor; protože mu nic není svaté a utahuje si  doslova ze všeho, jeho knížku rozhodně neocení suchaři či mravokárci. Pozornější čtenář však za jeho poťouchlým humorem vycítí nejen citlivou duši, ale i touhu po řádu a zachování tradičních hodnot. Dá se to říci i jinak: zatímco navenek je Rhodes nevázaný vtipálek, uvnitř je spíš konzervativec, jemuž dnešní svět „vymknutý z kloubů“ moc nesedí.

V uvedené mikropovídce Otevřený se dotýká „otevřených" partnerských (manželských) vztahů, které sice působí moderně, ale téměř nikdy nefungují. Nebo snad „povolená“ nevěra ani jednoho z partnerů nebolí? Ústředním tématem Rhodesovy knížky je samozřejmě láska – a to ve sto a jedné podobě. Ale to už jsme zpátky u vtipné kompozice jeho povídkové sbírky: Antropologie obsahuje 101 mikropovídek, přičemž v originálu má každá z nich 101 slov. Formalismus? Ne, spíš další doklad Rhodesova smyslu pro humor. Ale má to nepochybně i praktický význam: striktní omezení autora nutí k lapidárnímu, úspornému  vyjadřování. A to je přesně to, co mnohým autorům schází. Požadovat však stejný počet slov po překladateli Vítu Penkalovi by bylo opravdu příliš. Úplně stačí, že si skvěle poradil se všemi nuancemi Rhodesova černého humoru.

Dan Rhodes, Antropologie, překlad Vít Penkala, Argo, Praha 2014

předchozí článek Všechny články další článek