Knihy roku 2017

Román Davida Zábranského Za Alpami, básnická sbírka Obcházení ostrova Milana Děžinského, obsáhlá biografie Magor a jeho doba od Marka Švehly a Knihy Jakubovy polské prozaičky Olgy Tokarczukové v překladu Petra Vidláka - to jsou podle Moderní revue nejlepší knihy roku 2017. A to samozřejmě není všechno!

David Zábranský – Za Alpami

Oproti svému předchozímu románu Martin Juhás čili Československo, v němž popustil stavidla své fantazii, se David Zábranský ve své nové knize drží více při zemi – je věcný, strohý a nelítostný. Prostřednictvím svých postav – emigrantky Kateřiny Sadovské a jejího syna Mathiase – se Zábranský vyjadřuje k češství, česko-německým vztahům, úpadku Střední Evropy, uprchlické krizi a boří mýty a ustálená klišé. Při tom všem dokáže být neobyčejně čtivý.

Jakuba Katalpa – Doupě

I Jakuba Katalpa je ve svém novém románu mnohem více strohá než ve své předchozí oceňované prózy Němci. Katalpa se při psaní nechala inspirovat Fowlesovým thrillerem Sběratel, který vyšel česky poprvé v roce 1988 a vzápětí se stal jednou z „kultovních“ překladových próz. Podobně jako Fowlesův Frederick Clegg vybuduje Katalpina ovdovělá Květa ve své vilce na Hanspaulce sklepní doupě, do něhož potom lapí svého vysněného vězně. Kniha má i další dvě roviny, které příběhu dodávají širší rozměr.

Milan Děžinský – Obcházení ostrova

Milan Děžinský je i ve své čtvrté básnické sbírce svěží, hravý a neotřelý. I když v několika parafrázích písňových anebo básnických textů se ve sbírce objeví nečekaně temné motivy, převážná část jeho básní vychází z každodenního života, například cestování vlakem: „Vlak prudce zpomaluje a naše pohyby nás předcházejí / jako by se loučily. // Do výpravčího všili pravítko. / Cestují s námi kabáty a svetry / a mávají nahé noze vystavené v okně strážního domku. / Výhonky z cibulky milenců, tady jsme.

Olga Tokarczuková – Knihy Jakubovy

Opus magnum polské prozaičky Olgy Tokarczukové je ohromující nejen rozsahem, ale především celkovým pojetím: mimořádnou zalidněností, širokodechostí, silou vyprávění, šťavnatým jazykem i přesahem do všech možných stran. Autorka si v Knihách Jakubových nejenže sáhla mnohem hlouběji do historie než dřív, ale rozmáchla se přitom do všech myslitelných stran. Tříšť různorodých textů vytrvalému čtenáři do sebe zapadne jako skládačka a výsledkem je silný, nezapomenutelný zážitek.

Bodo Kirchhoff – Příhoda

Prozaik Bodo Kirchoff se na německé literární scéně pohybuje již čtyři desítky let a vydal přes dvě desítky knih, ale na úplný vrchol se dostal až s loňskou Příhodou, za niž obdržel prestižní Německou knižní cenu. Kirchhoffův příběh pozdní lásky dvou stárnoucích lidí může citovostí připomenout Murakamiho Na jih od hranic, na západ od slunce, osudovostí Vilikovského Psa na cestě; Příhoda je však z této trojice nejniternější a jazykově nejvybroušenější. Je to knížka, kterou je radost číst.   

Marek Švehla – Magor a jeho doba

Více než pětisetstránková kniha je prvním pokusem o komplexní zachycení života ideového vůdce českého undergroundu I. M. Jirouse. Není to pouhý kompilát příhod známých z dříve vydaných knih – Marek Švehla pečlivě studoval i další prameny, od časopiseckých článků a rozhovorů, policejních spisů, dokumentů z archivů až po filmy a televizní pořady; k tomu ještě v letech 2013–2017 vyzpovídal celých osm desítek pamětníků. Výsledkem je fascinující biografie, která se nevyhýbá ani velmi kontroverzním stránkám Jirousova života.

předchozí článek Všechny články