Knihy roku 2012

Řeknu to rovnou, bez okolků: knihou roku 2012 je pro mě jednoznačně monumentální román Roberta Bolaña 2666, který vydalo nakladatelství Argo ve znamenitém překladu Anežky Charvátové. Román 2666 je knihou, která nemá v současné literatuře obdoby.

Světová literatura

Roberto Bolaño: 2666 (Argo)

Pět románů, které naštěstí nevyšly samostatně. Monumentální životní dílo chilského prozaika Roberta Bolaña, v němž se zcela přirozeně mísí něha s krutostí. Kniha mnoha stylů, neuvěřitelný gejzír příběhů, komentářů a myšlenek, které by se leckdo ani neodvážil vyslovit. Moderní román, který zároveň ctí i porušuje tradice, je velmi originální ve způsobu, jakým zaplétá lidské osudy a postihuje děsivost dnešního světa. Kromě toho má jednu velkou přednost: je čtivý.

Jennifer Eganová: Návštěva bandy rváčů (Odeon)

(více v recenzi Báječný román o nezadržitelném plynutí času v sekci Recenze a články)

Haruki  Murakami: 1Q84 (Odeon)

(další „parádní kousek“ japonského prozaika, tentokrát opravdu monumentální)

 

Česká literatura

Petr Hájíček: Rybí krev (Host)

(více v recenzi Kóta 370,5 nás rozpráší do celého světa v sekci Recenze a články)

 

Literatura faktu

Karel Veselý: Hudba ohně. Radikální černá hudba od jazzu po hip hop a dále (Bigg Boss)

Nové, upravené vydání zcela mimořádné knihy české hudebního publicisty Karla Veselého, která mapuje černošskou hudbu od písní zpívaných otroky, přes blues, gospely, jazz až k hip hopu. Tím se však zdaleka nevyčerpává: srovnáváním s „bílou“ hudbou podává velmi plastický obraz vývoje tzv. populární hudby v celém minulém století až do úplné současnosti, přičemž velký prostor věnuje proměně hudby v počítačovém věku. Kniha je přímo studnicí myšlenek o smyslu a podstatě hudby, o hudebních stylech a žánrech, zpěvácích, muzikantech a jednotlivých nahrávkách. Veselý tu kromě jiného zajímavým způsobem popisuje dekadentní západní společnost, která, jak říká, ztratila své vize, svůj „funk“, svou životodárnou touhu po novém a propadla melancholii. To se samozřejmě projevuje i v hudbě: „černá“ hudba však na rozdíl od „bílé“ svůj oheň neztratila. Velmi pozoruhodné!

Všechny články další článek