Hrdinové našich dnů (2): sebestředná workoholička Mary Jonesová

„Hrdinové“ v uvozovkách. Galerie neobvyklých i odstrašujících postav ze současné české i světové prózy. Postavy, které až na výjimky „stvořila“ konzumní společnost bez vizí a ideálů. Mary Jonesová z románu britského prozaika Paula Tordaye Lov lososů v Jemenu je příkladem dominantní ženy, která bere manželství jako soutěž a vzájemné soupeření.

Hlavní postavou románu Lov lososů v Jemenu je čtyřicátník dr. Alfred Jones, který v rámci svého působení v Národním centru péče o rybářské oblasti při Ministerstvu životního prostředí dostane za úkol realizovat projekt, jehož cílem je zavést v Jemenu sportovní lov lososů. Projekt, který mu zpočátku připadá naprosto absurdní a neproveditelný, ho postupně pohltí a zároveň mu „otevře oči“: Alfred Jones si totiž uvědomí, že žije život, který mu „nalinkovala“ dominantní manželka Mary.

Paul Torday se ve svém hravém románu, jenž má podobu skládačky sestavené z deníkových zápisů, mailů, dopisů, záznamů z jednání sněmovny i úryvků z vyšetřovacího spisu, vyjadřuje k mnoha věcem, ale mezi řádky vybízí k autentickému životu: žijte svůj život a nikoli život těch druhých! A tak není divu, že se Alfred Jones z počátku románu vůbec nepodobá tomu Alfredu Jonesovi z posledních kapitol knihy. Na začátku románu Alfred – tak jak to submisivní muži často dělají – jen papouškuje názory své ženy.

S Mary jsme se dohodli, že nebudeme mít děti. Z toho důvodu je náš život relativně klidný. … Dříve jsme bývali vegetariáni, ale dnes si občas dopřejeme bílé maso a ryby. Já si čas od času dám kapku alkoholu, i když Mary pije jen zřídka. Pokud narazíme na knihu, která obsahuje cenné informace, s chutí si ji přečteme a občas také zajdeme do divadla či na výstavu umění. (s. 17-18).

Karty jsou rozdané: Alfred prostě dělá jen to, co Mary přijde smysluplné. Oba čtou stejné knihy, a protože je Mary ekonomka, pak mají přednost nikoli ty, které jsou krásné, ale ty, které obsahují „cenné informace“! Když Alfred zatouží po troše vášně, připisuje to nesprávnému stravování: podle Mary má jíst méně masa. Torday se tu – nejspíš na základě osobní zkušenosti – mezi řádky vysmívá lidem bez slabostí, vášní a neřestí. Z tohoto hlediska je velmi zajímavá scéna, v níž Mary svolí k sexu.

… Něco podobného se v našem dlouholetém manželství stává jen zřídka.

Následně mi Mary řekla: „Tak, miláčku, s tím bys měl nějakou dobu vystačit.“ Pak se otočila na druhý bok a zdálo se, že usnula. Cítil jsem se trochu jako pes, který právě dostal suchar, ale zakrátko na mě přišla dřímota a usnul jsem také. (s. 33)

Když Alfred usne, má krásný sen o lososech v Jemenu, a mluví o nich ve spaní. Alfred je přírodovědec, uznávaný odborník na lososy s nezanedbatelnou výzkumnou a publikační činností. Protože rybolov je jedinou oblastí, v níž se dokáže vymanit z manželčina vlivu a je v ní relativně svobodný, „leží“ ryby Mary permanentně v žaludku. Není divu, že sen o lososech je pro Mary okamžitou záminkou k hádce.

„Ty jsi mluvil. Mluvil ze spaní. O kladení jiker. A jejich oplodňování. O tomhle přemýšlíš krátce poté, co jsme se milovali? O svých zatracených rybách a jejich reprodukčním cyklu?“ (s. 34)

Mary vnímá život po vzoru mužů jako soutěž a vzájemné soupeření. S Alfredem se poznali na vysoké škole: oba mají nejen vysokoškolský titul, ale i vědecké ambice. Mary však pracuje v privátní bankovní sféře, takže vydělává víc peněz. To je také hlavním důvodem, proč manželem pohrdá. I když sama nechce mít děti kvůli možnému kariérnímu postupu, Alfredovi dává opakovaně najevo, že by jako rodina s jeho příjmem nevystačili. Ve chvíli, kdy má Alfred Jones v kuriózním projektu možnost peníze vydělat a cestovat po světě, se však cítí ohrožena. Jones poté zažije prudký vzestup i následný pád, ale k Mary už se nevrací, protože nachází zalíbení v prostém venkovském životě bez televize a internetu, jen s prací, kterou má rád, svými myšlenkami a kupou knih.

Lov lososů v Jemenu Paula Tordaye sice nepatří mezi zásadní díla současné literatury, ale je to román vtipný a zručně napsaný. I když Mary Jonesová má mnoho negativních rysů, není jeho nejodpudivější postavou. Tou je jednoznačně premiérův mluvčí Peter Maxwell, nadutý intrikán, který se neštítí opravdu ničeho. Lov lososů v Jemenu je kromě jiného i politickou satirou. Ale politika, to už je úplně jiná kapitola.   

    

Paul Torday, Lov lososů v Jemenu, přeložil Radek Daniel, Jota, Brno 2007

předchozí článek Všechny články další článek