Návrat k dvaadvacet let staré písni Moniky Načevy z alba Možnosti tu sou, které až na jedinou výjimku obsahuje texty Jáchyma Topola. Píseň Udržuj svou ledničku plnou neztratila šťávu ani po mnoha letech. Má totiž všechno, co pořádná rocková vypalovačka potřebuje: obrazný, ale zároveň velmi osobní text, přímočarou punkovou energii, skvělou gradaci a nakonec i přidrzlý černobílý klip střižený podle Patti Smith v období alba Horses. Udržuj svou ledničku plnou je nejspíš nejlepší českou punkovou písničkou, samozřejmě za předpokladu, že za punk považujete spíš syrově mrazivé písně Patti Smith, Television nebo Iggyho Popa ze 70. let než české pivní partičky, které si na punk v 80. letech spíš hrály.
Kytarista Michal Pavlíček ve své autobiografii Země vzdálené zmiňuje fakt, že za postřehnutelným pnutím prvního alba Stromboli je vášnivý milostný vztah. Možnosti tu sou z roku 1994 jsou na tom podobně: přestože album není úplně vyrovnané a místy obsahuje i otřepaná rocková klišé, Načeva se do Topolových textů noří opravdu naplno; a navíc, i když autory hudby na albu jsou vesměs rockeři jako Michal Pavlíček, hudbu k Topolově básni Udržuj svou ledničku plnou si složila sama. Ano, Jáchym Topol je sice autorem většiny textů na albu, ale nejméně tři z nich – Udržuj svou ledničku plnou, Náklaďáky a Vlhký básně a jiný příběhy – jsou jeho starší, samizdatové básně, později shrnuté do sbírky Miluju tě k zbláznění (1991). Jáchym Topol už básně dávno nepíše; pokud však v nich někdy trpěl mnohomluvností, rozhodně to není případ textu Udržuj svou ledničku plnou, založeném na několika strohých, koncentrovaných obrazech. A přesto je tu všechno: vzdor, život převrácený naruby, bolavá duše, nepochopení okolí.
Máš to rád
když den
posype tě popelem?
Jo mám to rád,
když mi popeláři končej den
tim rachotem
První dvě sloky básně nejsou žádnou lyrickou impresí. Je to rekapitulace dalšího dne, který se nepovedl, sled disonatních obrazů (rachot, skřípot, smrad, špína), který překvapivě souzní s rozjitřenou, bolavou duší. Píseň začíná jako šanson s vemlouvavým zpěvaččiným hlasem, klavírem a saxofonem. To je však jen ticho před bouří. Načeva úvodní sloky zopakuje, pak zvedne hlas a přejde do útoku.
A co seš shrbenej
co to taháš?
každej si hledá svý
kam sebe vrazit...
a duše na talíři rozprostřená
je jak lágr!
sebe si nesu svuj otrok
sebenegr
Píseň Udržuj svou ledničku plnou rozhodně není ani žádnou opileckou hymnou, jak by se navenek mohlo zdát. Text zachycuje člověka, jemuž je zle, touží se z toho dostat, ale nejde mu to, a tak se raději před světem uzavírá do sebe... Báseň vznikla za starého režimu a stejně dobře fungovala v roce 1994, kdy ji Načeva vydala na svém prvním albu Možnosti tu sou, a stejně tak dobře funguje i dnes. Její intimní, nadčasový text sice dostal v průběhu let jiný nádech, ale ze své původní síly nic neztratil. Vždyť samota, nepochopení a pocit vydědění ze společnosti je stále jedním z nejfrekventovanějších literárních témat a proměna společnosti na tom nic podstatného nezměnila.
Nejsem temný
jsem jemný
v hezkým svetru
sem sekáč všech svejch rodin
udržuju svou ledničku plnou
se sousedy nekomunikuju
kontempluju
Velmi pozoruhodný je i černobílý klip, inspirovaný ranou Patti Smith s nezbytnou bílou košilí a úzkou černou kravatou. Načeva tu působí přidrzle jako samorostlá holka, která se s ničím nemaže a která dokáže i rozdávat rány. A když ji něco trápí? Tak se z toho vyřve. Tato punková stylizace je sice v rozporu s Topolovým intimně laděným textem, ale pasuje to k sobě až překvapivě dobře. Když skončí protiměšťácky laděná poslední sloka, vlastní píseň se teprve rozjíždí. Načeva již nepotřebuje další slova, stačí jí jen slabiky a ryčný saxofon jako skvělý parťák v té úžasné jízdě. Znáte lepší českou punkovou píseň? Já ne!
Album:
Monika Načeva, Možnosti tu sou, 1994
Text:
Jáchym Topol: Miluju tě k zbláznění, Atlantis, Brno 1991
Klip: