Na hranici kýče (14): Perfect Life

Seriál o emotivních písních, které balancují na hranici kýče. Jako další hymnický neo-gospel Perfect Life, který Moby nazpíval s Waynem Coynem a desetičlenným sborem. Vydání Perfect Life na singlu předznamenalo příchod Mobyho jedenáctého studiového alba Innocents.

Moby se na scéně objevil na samém počátku 90. let spolu s vlnou elektronické taneční hudby; za následujících více než dvacet let vydal jedenáct studiových alb a na výsluní zůstal – jako jeden z mála – i v době, kdy opojení technem pominulo. V roce 1999 totiž na svém průlomovém albu Play našel recept, který zabírá dodnes. Napřed elektronický zvuk svých písní výrazně „polidštil“ prvky americké tradiční hudby – blues a soulu – a poté si k jejich realizaci začal zvát pozoruhodné hosty, ať už to byla Sinead O´Connor nebo o něco později r&b zpěvačky Angie Stone a Leela James. Na Innocents v tom pokračuje dál: jsou tu nejen zpěvačky Al Spx alias Cold Specks a Skylar Grey, ale také zmíněný Wayne Coyne z Flaming Lips, dále folkový zpěvák Damien Jurado či dokonce frontman Screaming Trees Mark Lanegan. Padesátiletý Moby se hudbou nepochybně stále baví a snaží se neustrnout. Album Innocents je pestré a ne úplně předvídatelné. Písní The Lonely Night s Markem Laneganem se Moby dokonce vydává zcela nečekaným směrem.

I Perfect Life je pokusem o vybočení: je to hymnická píseň z rodu Hey Jude nebo All You Need Is Love od Beatles, „charitativních“ We Are The World a  Do They Know It´s Christmas; podle stejného receptu nakonec vznikly i Come Together od Primal Scream nebo naposledy Mr. Tembo Damona Albarna. Pro všechny je charakteristické střídání vokalistů a mohutný refrén v podání početného sboru. V Perfect Life se o sólový zpěv podělí Moby s Coynem; za zády mají desetihlasý sbor, který s malými textovými obměnami opakuje:

Oh
We close our mind
The perfect life, life
is all we need

The perfect life, the perfect life, the perfect life
all we need

Perfect Life tak svým způsobem parafrázuje starou beatlesovskou All You Need Is Love; pro obě je příznačná „falešná bujarost“ a v textu tezovitost. Zatímco beatlesovské „Všechno, co potřebuješ, je láska“ vycházelo z všeobjímající atmosféry roku 1967 a kreativity posílené  LSD, Mobyho „Vše, co potřebujeme, je dokonalý život“ je nahodilým nápadem s dávkou recese. Umělec Mobyho formátu samozřejmě dobře ví, že dokonalý život je jen iluze a nesplnitelné  přání. Skladbu proto pojímá spíš jako zábavný retro happening v duchu uvolněné atmosféry konce 60. let. Tomu odpovídá i řádně „uhozený“ klip, v němž jdou Moby s Coynem v mexikánském převleku ulicí, a jak zpívají, nabalují se na ně různí pobudové jako účastníci chystané střešní party. Ti potom oba zpěváky na střeše (při západu slunce!) v akustické verzi písně doprovázejí. Pokud členy sboru u beatlesovské All You Need Is Love Ian MacDonald nazval „spoustou ověnčených a vyšňořených příživníků“, něco podobného se dá říci i o Perfect Life – ovšem s tím, že někteří účastníci nejsou ani tak vyšňoření jako vysvlečení.

Perfect Life je jedním z Mobyho pokusů o vybočení ze stereotypu. Melancholickou zádumčivost Mobyho dosavadních nejlepších písní tu nahradila rozjásaná bezprostřednost. Perfect Life, která kromě krásného kytarového sóla obsahuje i „nezbytný“ vypjatý ženský vokál, který se snaží překřičet sbor, je nyní nepochybně jedním z Mobyho nejchytlavějších a nejemotivnějších koncertních kousků.

 

Moby, Innocents, Mute, 2013, 64:27

 

Oficiální klip k písni:

https://www.youtube.com/watch?v=Gxcyvz97yq

Akustická a koncertní verze:

https://www.youtube.com/watch?v=Ci3jMgVSCNc

https://www.youtube.com/watch?v=zLCs-GrhF1g

Všechny články další článek