Mezi hudbou a zvukovými efekty (6): Překvapivě něžný Caribou

„Nejkrásnější tvůrčí oblast leží na hranici mezi zvukovými efekty a hudbou,“ prohlásil jednou režisér David Lynch. Seriál stručných profilů umělců převážně z elektronické scény, kteří hledají neobvyklé postupy. Šesté album kanadského elektronického kouzelníka Daniela Victora Snaitha, který si říká Caribou, se nazývá Our Love. Ústředním tématem deseti  písní, z nichž emoce místy přímo tryskají,  je – jak jinak – láska.

Dan Snaith se na elektronické hudební scéně objevil na samém počátku nového tisíciletí; zpočátku vystupoval jako Manitoba, od roku 2005, kdy vydal své třetí album The Milk Of Human Milkness, si říká Caribou. V Čechách si získal respekt až svým předposledním albem Swim z roku 2010. I když Owen Pallet. Photo © Peter Juhlzvukově Our Love na svého předchůdce v lecčem navazuje, písničky jsou přece jen o něco snáze uchopitelné a hlavně – mnohem emotivnější. Stačí si všimnout čtveřice velmi něžných písní Silver/All I Never Need/Our Love/Back Home. Na přechozích pěti albech si Caribou, až na nepatrné výjimky, vždy stačil sám. Ale nyní je to jinak, na třech ze čtyř jmenovaných písní se podílel pozoruhodný kanadský písničkář Owen Pallett. Pochybuje někdo o tom, že nemá podíl na  celkovému zjemnění zvuku a větší přehlednosti skladeb? Výsledkem je kolekce v podstatě přímočarých popových písní, které přesto mohou běžnému posluchači znít jako z jiného světa. V písních okořeněných i špetkou r&b je totiž i pořádná dávka melancholie, beznaděje a zmaru.

Dokonalou ukázkou Snaithova současného rukopisu je pětiminutová písnička Silver, která je postavena na křížení těžko slučitelných "ingrediencí": nejenže tu proti strojové, donekonečna opakované smyčce s ženským hlasem stojí Caribouův velmi něžný falzet, ale libozvučné vyhrávky analogových syntezátorů tu vytrvale narušují různé elektronické ruchy a šumy. Titulní Our Love naproti tomu na první poslech vyznívá jako nezávazný „popěvek ve sprše“, takže si posluchač zpočátku ani neuvědomí, že písnička „má“ i text:

Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love// Our Love/ Our Love// Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/Our // Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love/ Our Love// Our Love/ Our Love/

Hloupé? Ani náhodou! Ta písnička je vtipná, má příjemnou atmosféru i pozoruhodnou kompozici. Caribou v ní „mluví hudbou“, „hlubokomyslná“ slova považuje za zbytečná a nechává na posluchači, jak si příběh dotvoří. Dan Snaith svým novým albem – s trochou pomoci od Owena Palletta –  míří k „emotivní“ elektronice, stylu, který kříží klasické elektronické postupy (Depeche Mode, Orbital, Moby) s dream popem a shoegaze. Na této cestě pochopitelně není sám, do podobných zvukových krajin míří třeba Odesza, Ulrich Schnauss nebo Christian Löffler. Každý samozřejmě po svém.

P. S. Na jediné disonantní skladbě na albu – Second Chance – spolupracovala Jessy Lanza. Jako by se Caribou zalekl přílišné posluchačské vstřícnosti a rozhodl se proto posluchače přece jen trochu potrápit. A tak ho tahá za uši!

 

Caribou, Our Love, Merge, 2014, 41:52 minut

Všechny články další článek