Nahrávky roku 2016

Nejlepšími nahrávkami loňského roku jsou tři alba, která sice zachovávají formát klasické písně, jsou však mimořádná svým neoposlouchaným, delikátním zvukem. V první řadě to platí pro album Hopelessness zpěvačky, která si říká Anohni. I když je Hopelessness jejím debutovým sólovým albem, Anohni se na hudební scéně pohybuje už řadu let jako muž – zpěvák respektované kapely Antony and the Johnsons. Na albu Hopelessness Anohni výrazně mění styl – komorní pop její domovské kapely vystřídaly dynamické písně s výrazným elektronickým „spodkem“, o který se postarali známí tvůrci elektronické hudby Daniel Lopatin a Hudson Mohawke. Výraznou změnou oproti předchozímu albu prošla také tvorba písničkáře Justina Vernona, který nahrává pod pseudonymem Bon Iver. Jeho loňské, v pořadí třetí album 22, A Million je po stránce instrumentace opravdu mistrovským kouskem – podobná kombinace elektroniky s klasickými nástroji se opravdu jen tak neslyší. Mimořádným způsobem Bon Iver pracuje s dynamikou svých skladeb i s lidským hlasem, který využívá nejen ve své přirozené podobě, ale i v kreativních elektronických úpravách. Velmi osobní Skeleton Tree je dosud nejtesknějším albem rockového barda Nicka Cavea. Stejně jako na předchozím Push the Sky Away se na něm výrazně podílel Caveův hudební partner Warren Ellis, který teskným písním dodal minimalistický, velmi působivý zvuk. V roce 2016 vyšla i tři vyzrálá alba klasiků rockového písničkářství –  Blackstar Davida Bowieho,You Want It Darker Leonarda Cohena a Stranger to Stranger Paula Simona. V případě Bowieho a Cohena šlo bohužel o alba definitivně poslední.

Na české scéně k nejlepším nahrávkám určitě patří patrně poslední album skupiny Priessnitz nazvané Beztíže, překvapivě vyrovnaná kolekce písní s vyzrálými texty zpěváka Jaromíra Švejdíka. Vydání alba podpořilo na konci roku 2016 „rozlučkové“, beznadějně vyprodané turné kapely, která se bez výrazných kompromisů na české scéně pohybovala celé čtvrtstoletí.  Žánrově nezařaditelným albem, které se českým poměrům přece jen dost vymyká, v roce 2016 přišel Ondřej Holý. I když album jeho projektu dné These Semi Feeling, They Are Everywhere je hodně komorní, není v pravém slova smyslu ani ambientní, ani post-klasické; protože postrádá patos i předvídatelnost, je jeho poslech překvapivým dobrodružstvím. Přímočarým albem Give Masterpiece a Chance v loňském roce překvapili Midi lidi Petra Marka; album si zachovalo dřívější smysl pro palčivou ironii, ale je spíš zábavné a roztomilé než arogantní.

 

Nahrávky roku 2016 (bez pořadí)

Světová scéna

Anohni – Hopelessness

Bon Iver – 22, A Million

Nick Cave – Skeleton Tree

 

Alba rockových klasiků

Leonard Cohen – You Want It Darker

David Bowie – Blackstar

Paul Simon – Stranger to Stranger

 

Česká scéna

Priessnitz – Beztíže

dné – These Semi Feeling, They Are Everywhere

Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance !

předchozí článek Všechny články