Americký prozaik Cormac McCarthy (1933) si přízeň publika získával postupně. I v Čechách docela dlouho trvalo, než získal stálý okruh věrných čtenářů. Jeho strohé, nelítostné a často i kruté romány v sobě mají romantické zápletky, ale i působivé obrazy, které ve čtenáři dlouho zůstanou.
Smrt jednoho z nejlepších rockových bubeníků Johna Bonhama znamenala konec i jeho „mateřské“ kapely Led Zeppelin. Autor knihy Příběh Led Zeppelin Mick Wall při líčení této smutné epizody využívá i fiktivních motivů; díky tomu dosahuje značné emotivní působivosti.
Několikrát oceněný holandský prozaik Michel Faber (1960) je kromě jiného autorem přeceňovaného románu Pod kůží (2000, česky 2002). Román se drží obvyklých schémat science-fiction, ale obsahuje i pozoruhodné postřehy.
Román Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých Olgy Tokarczukové, jedné z nejuznávanějších současných polských prozaiček, by se dal charakterizovat jako ekologicko-astrologická detektivka. Na několika místech se autorka – jen tak mimochodem – zmiňuje o Česku.
Znamenitý jazzový trumpetista Miles Davis šel vždy přímočaře za svým a nikdy si nebral servítky. Přesvědčit se o tom můžeme v jeho autobiografii Miles, kterou napsal ve spolupráci s Quincym Troupem. Vyhraněný názor má i na tzv. vážnou hudbu.
Z loňských knih patřících do literatury faktu mě nejvíce zaujal objemný svazek amerického muzikologa Alexe Rosse Zbývá jen hluk. A to i přesto – nebo právě proto –, že s řadou jeho závěrů nesouhlasím.