Některé věci kolem nás nemusí mít žádný praktický význam. Jsou krásné samy o sobě. Když je má člověk v sobě, je bohatší. Jde o bohatství, které se nedá vyčíslit ani ukrást.
Moderní revue pro současné umění je stránka, která se snaží soustředit na jedno místo co nejzajímavější věci ze současné kultury: především literatury a hudby, okrajově i fotografie a filmu. Nesází na aktuálnost, ale na pečlivý výběr, názorovou konzistentnost a nezvyklé úhly pohledu. Moderní revue pro současné umění preferuje neokázalost a zaměřuje se na emoce a intimitu v současném umění. Od září 2013 platí, že téměř každé pondělí je na www.moderni-revue.cz něco nového.
+ + +
Glosa k filmovému záznamu koncertu Nicka Cavea, který se pod názvem Distant Sky promítal 12. dubna 2018 v kinech po celém světě. Je to dokumentární film, který jen tak nezestárne. Nick Cave s kapelou Bad Seeds tu totiž – bez přehánění – podává svůj životní výkon.
Za Alpami je moderní román polemického ražení, který programově odmítá mnoho myšlenkových klišé; je i velmi otevřený v zobrazení sexuálních motivů lidského jednání. Pokud David Zábranský v předchozím Martinu Juhásovi přistoupil k demytizaci první republiky a protifašistického odboje, ve svém novém románu jde až do úplné současnosti. Autor, jenž byl svého času srovnáván s Milanem Kunderou, svůj nový román otevírá tématem emigrace, které tu není důsledkem politických tlaků, ale čistě pragmatického rozhodnutí jít za lepším, svobodnějším životem.
Hudba pro noční rozjímání, usínání, spánek a ranní probouzení… Sleep, úctyhodný, více než osmihodinový projekt německého skladatele Maxe Richtera, který byl po vydání v roce 2015 několikrát provedený naživo – v nočních hodinách, s posluchači na postelích namísto židlí. Jednatřicet skladeb na pomezí ambientní elektronické a současné vážné hudby. Mimořádný projekt, který potěší především příznivce neokázalé, hladivé hudby.
Rok 2017 přinesl náročnému divákovi mnoho skvělých filmových zážitků - od drásavých (Čtverec, Zabití posvátného jelena, Městečko Twin Peaks - The Return) přes strhující (Wind River) až po hladivé (Paterson). Zvláštní pozornost zaslouží i maďarské „jateční“ drama O těle a duši, film, v němž se pozoruhodným způsobem kříží ošklivost s krásou a hřejivostí.
Román Davida Zábranského Za Alpami, básnická sbírka Obcházení ostrova Milana Děžinského, obsáhlá biografie Magor a jeho doba od Marka Švehly a Knihy Jakubovy polské prozaičky Olgy Tokarczukové v překladu Petra Vidláka - to jsou podle Moderní revue nejlepší knihy roku 2017.
Pokud někdo Irvina Welshe po vydání Pohlavních životů siamských dvojčat předčasně pohřbil, měl by zpozornět. Ve Slušné jízdě se autor vrací z Ameriky zpátky do rodného Leithu k postavám známým ze svých starších knih Lepidlo a Porno, a těsně před šedesátkou přímo srší energií a vtipem.
Igor Malijevský, člen hudební skupiny Hlinomazův apetit, je známý především jako svérázný básník, prozaik a autor Hladové kuchařky s recepturami stovky nejlevnějších jídel; zároveň je to znamenitý fotograf. Nedávno mu vyšly hned dvě fotografické publikace – nejdříve monograficky zaměřená kniha Znamení Lvova, o rok později retrospektivní Fotografie 1996–2016.
Z hudebního hlediska to nebyl špatný rok. St. Vincent se posunula k popu, Charlotte Gainsbourg překvapila novou energií, znamenité desky vydali staří bardi elektronické scény, kteří vystupují pod aliasy Four Tet a Lusine. Na české scéně přibyl originální projekt Jakuba Königa Zvíře jménem podzim, další melancholickou desku vydali Kalle, příklonem k folku své posluchače potěšili hraví Clarinet Factory. A to samozřejmě nebylo všechno!
Nedávno oceněná biografie Magora Jirouse, kterou napsal reportér časopisu Respekt Marek Švehla, je úctyhodným dílem. Více než pětisetstránková kniha je prvním pokusem o komplexní zachycení života ideového vůdce českého undergroundu I. M. Jirouse. (Druhá část)
Nedávno oceněná biografie Magora Jirouse, kterou napsal reportér časopisu Respekt Marek Švehla, je úctyhodným dílem. Více než pětisetstránková kniha je prvním pokusem o komplexní zachycení života ideového vůdce českého undergroundu I. M. Jirouse. Není to pouhý kompilát příhod známých z dříve vydaných knih – Švehla pečlivě studoval i další prameny, od časopiseckých článků a rozhovorů, policejních spisů, dokumentů z archivů až po filmy a televizní pořady; hovořil i s mnoha pamětníky. Ani tak se však nedokázal vyhnout některým zjednodušením. (První část)